6 nejčastějších civilizačních nemocí a jak se jim vyhnout zdravým životním stylem

Autor: Bc. Iveta Reinisch

Odborný článek

Pestrý výčet civilizačních chorob je pomyslnou daní moderní doby. Mnoho lidí denně čelí nezdravému stravování, chronickému stresu a nedostatku pohybu kvůli sedavému zaměstnání, avšak tyto návyky mohou stát ve výsledku víc, než bychom si dokázali představit. Chcete-li si uchovat to nejcennější, čímž je vaše zdraví, naučte se nemocem z blahobytu předcházet změnou životního stylu. V tomto článku se dozvíte:

• Jaká rozeznáváme nejčastější civilizační onemocnění
• Jaké jsou hlavní příčiny civilizačních chorob
• Jak se vyhnout nemocem spojeným s moderním způsobem života změnou každodenních návyků 

 Věděli jste, že tzv. nepřenosné nemoci, známé také jako civilizační, mezi něž se řadí srdeční a plicní choroby, rakovina a cukrovka jsou dle Světové zdravotnické organizace (WHO) největšími zabijáky na světě? Způsobují odhadem až 41 milionů úmrtí ročně!

Co je to civilizační onemocnění

Abyste lépe pochopili podstatu vzniku civilizačních nemocí, je užitečné se vrátit v čase o 200 000 let zpět. Ocitnete se v období, kdy naši předkové rodu Homo sapiens žili velmi prostým životním stylem. Pro přežití sbírali bobule a lovili mamuty, čímž získávali kvalitní nezpracovanou potravu a zůstávali aktivní. Jejich organismy prosperovaly, protože byly přizpůsobeny tomuto způsobu života.

I my, moderní lidé, máme v sobě tento základ. Abychom si tedy udrželi dobrou kondici a předešli civilizačním chorobám, měli bychom žít podobně jako naši předkové - tedy jíst kvalitní čerstvé potraviny a hýbat se. Civilizace však nabízí mnohá lákadla, která tuto podstatu negativně mění a vedou k nemocem spojeným s moderním způsobem života, jako jsou například obezita, cukrovka a srdeční onemocnění.

Jaká nejčastější civilizační onemocnění rozeznáváme?

Přestože vítáme technologický pokrok, rozvoj průmyslu či motorizaci, tyto moderní výdobytky doby nám zcela neviditelně ukrajují z našich životů a přispívají k nejčastějším civilizačním nemocem, jako jsou kardiovaskulární choroby v čele s vysokým krevním tlakem, diabetes 2. typu, obezita, rakovina, deprese nebo syndrom vyhoření. Pojďme si je detailněji představit.

Nejčastější příčinou úmrtí v České republice jsou dle statistických dat z roku 2019 kardiovaskulární onemocnění (přibližně 40 % všech úmrtí), následované rakovinou (25 %) a cévní mozkovou příhodou.

Kardiovaskulární onemocnění

Choroby postihující kardiovaskulární neboli srdečně-cévní aparát jsou velice rozšířené a bohužel představují celosvětově nejčastější příčinu předčasného úmrtí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zemře na nemoc spojenou se srdcem či cévami ročně téměř 18 milionů lidí, což je poměrně alarmující číslo. Pokud bychom se pak zaměřili konkrétně na civilizační onemocnění, lze do nich zahrnout zejména:

• vysoký krevní tlak (odborně hypertenze),
• aterosklerózu,
• ischemickou chorobu srdeční,
• infarkt myokardu,
• arytmii,
• srdeční selhání
• a cévní mozkovou příhodu.

Věděli jste, že naši předkové měli výrazně nižší riziko srdečních onemocnění díky svému aktivnímu životnímu stylu? Při sběru potravy a lovu mohli denně urazit až 16 kilometrů. Naproti tomu průměrný pracovník v kanceláři dnes udělá asi jen 3 000 kroků za den.

Diabetes 2. typu

Lidstvo také ve velké míře ohrožuje cukrovka 2. typu, která patří mezi jedny nejčastějších civilizačních chorob. Pro tuto nemoc je typická vysoká hladina glukózy (cukru) v krvi. Právě glukóza je hlavním zdrojem energie a získáváme ji z potravin, které jíme. Za normálních okolností pomáhá do buněk těla distribuovat tuto látku hormon zvaný inzulín. 

Pakliže ale onemocníte diabetem, váš organismus nevytváří tohoto hormonu slinivky břišní dostatek – jedná se prakticky o inzulinovou rezistenci. Inzulín tak musíte do těla vpravovat, aby fungovalo tak, jak má.

Zajímavost: V dávných dobách byly kaloricky vydatné potraviny vzácné, což vedlo k vývoji lidského organismu efektivně ukládat energii. S nástupem moderní doby se však naše těla velkému množství rafinovaných cukrů a nezdravých tuků jen těžko přizpůsobují, což přispívá k rozvoji civilizačních nemocí.

Obezita

Velké množství všudypřítomných lákadel způsobilo v jednadvacátém století doslova stravovací boom. Lidé tak někdy jí i přesto, že nemají hlad, nebo se přejídají z nejrůznějších osobních důvodů. Zvýšený kalorický příjem se však člověku vrátí jako bumerang v podobě nezdravého nárůstu hmotnosti a vzniku obezity. Nadměrné množství tělesného tuku přitom ohrožuje zdraví právě vznikem cukrovky, vysokého krevního tlaku, vysokého cholesterolu v krvi, onemocnění jater nebo některých druhů rakoviny.

Rakovina

Když se řekne „rakovina“, mnozí lidé se automaticky a možná i právem vyděsí. Tato poměrně častá civilizační choroba mění zásadním způsobem životy a také je ohrožuje. K nemoci dochází tehdy, když je proces normálního růstu a dělení tělesných buněk poškozen a organismus již není schopen „opravných procesů“ z důvodu přehlcení.

Přestože vědci dosud přesně neznají všechny příčiny vzniku rakoviny, je zřejmé, že na její rozvoj má vliv řada faktorů:

• Životní prostředí a expozice karcinogenům
• Genetické predispozice
• Životní styl, včetně stravovacích návyků a fyzické aktivity
• Chronický stres a psychická zátěž
• Kouření a nadměrná konzumace alkoholu

Věděli jste, že rakovina byla poprvé popsána starými Egypťany zhruba v roce 1 600 př. n. l.? Historické dokumenty hovoří o nádoru prsu a nevyléčitelnosti tohoto onemocnění.

Deprese

Možná jste někdy od někoho slyšeli, že prohlásil v meziřečí „mám depku“. Dá se vcelku předpokládat, že se mohlo jednat o chvilkový stav frustrace nebo nespokojenosti. Když se ale na depresi podíváme z odborného hlediska, zdaleka se nejedná pouze o momentální duševní zakolísání.

Deprese je totiž regulérní psychiatrická nemoc, dnes již můžeme říct i civilizační choroba, kterou lze diagnostikovat po přetrvávajících příznacích (déle jako 14 dní) spojených s pocitem smutku, poklesem energie, ztrátou zájmu o běžné aktivity, nespavostí, změnou chuti k jídlu a problematickou koncentrací.

I když může deprese sebrat všechny životní naděje, je velice dobře léčitelná díky antidepresivům a psychoterapii. Na léčbu reaguje pozitivně 70 až 90 % pacientů.

Syndrom vyhoření

V 21. století můžeme mezi civilizační nemoci zařadit zcela právem i syndrom vyhoření, k jehož rozvoji přispívá zejména dlouhodobý stres a vysoká pracovní zátěž. Nároky na výkon jsou totiž v dnešní době neúměrně vysoké, a ne každý se s nimi dokáže vhodně popasovat. Po propuknutí syndromu tak záhy nastupuje emoční vyčerpání, nezřídka kdy deprese a ztráta zájmu o jakoukoliv činnost.

Co způsobuje civilizační choroby

K rozvoji civilizačních chorob nedochází ze dne na den. Jedná se o dlouhodobý proces, během něhož působí na tělo a duši celá řada faktorů. Zjistěte, co způsobuje civilizační nemoci zdaleka nejčastěji - některé příčiny lze ovlivnit zdravějším životním stylem a jiné nikoliv: 

Ovlivnitelné rizikové faktory

Zajímáte-li se o kvalitu svého zdraví, měli byste svůj zrak cílit zejména na tyto příčiny vzniku nemocí z blahobytu. Můžete je totiž ve svém životě snadno změnit k lepšímu:

• Nezdravý životní styl: sem spadá nedostatek pohybové aktivity, konzumace nezdravé stravy s vysokým obsahem cukrů, tuků a soli, kouření tabákových výrobků, nadměrná konzumace alkoholu a chronický stres.
• Environmentální faktory: do této kategorie lze zařadit expozici toxickým látkám, znečištěné ovzduší či stres z městského způsobu života.
• Metabolické faktory: vysoký krevní tlak, nadváha a obezita, vysoký cholesterol v krvi nebo vysoká hladina cukru v krvi jsou často důsledkem nezdravého životního stylu a mohou vést k rozvoji civilizačních onemocnění.
• Sociální a ekonomické faktory: ke kvalitnímu zdraví nezřídka kdy nepřispívá ani nízký socioekonomický status, nezaměstnanost či nevhodné pracovní prostředí – například práce v prachu, hluku a podobně.

Neovlivnitelné rizikové faktory

K rozvoji civilizačních nemocí mohou přispět i faktory, které nedokážeme nějakým způsobem ovlivnit. Patří sem například:

• Genetické dispozice: rodinná anamnéza může hrát roli například v rozvoji cukrovky nebo kardiovaskulárních a psychiatrických nemocí. K propuknutí rakoviny vaječníků a prsu u žen pak mohou přispívat i mutace v genech BRCA1 a BRCA2.
• Věk: představuje hlavní rizikový faktor pro rozvoj neurodegenerativních nemocí, kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny. Náchylnost k civilizačním chorobám pak může zvyšovat i stárnutí organismu.
• Pohlaví: rozvoj civilizačních onemocnění může být rozdílný jak u žen, tak u mužů. Ženy mohou mít například větší předpoklad k chronickým nemocem v mladším věku než muži, avšak pánové zase žijí v průměru o 6 let méně než ženy a jsou rizikovější co do rozvoje srdečních chorob, hypertenze a cukrovky.
• Vrozené vývojové vady: vrozené srdeční vady mohou zvýšit riziko srdečních onemocnění v dospělosti. Svou roli k rozvoji obezity a cukrovky pak hraje i Downův syndrom nebo Prader-Williho syndrom.

Jak se vyhnout civilizačním nemocem

Zajímáte-li se o sebe, jistě si často pokládáte otázku “Jak změnit životní styl pro lepší zdraví?” Je to snadnější, než by se na první pohled mohlo zdát. K prevenci vzniku civilizačních nemocí a prodloužení života stačí podniknout pár praktických kroků. Vnesete je do své denní rutiny už dnes?

Přírodní cesty k lepšímu zdraví

Nedílnou součástí zdravého životního stylu jsou také přírodní produkty, jež máme v 21. století doslova na dosah ruky. Civilizačním chorobám se tedy můžete snadno vyhnout i tak, když do svého života zahrnete tyto rostliny, bylinky a plodiny:

• Boswellie: tato bylina je známá také jako kadidlovník. Obsahuje boswellové kyseliny, které mají silné protizánětlivé účinky. Používá se při léčbě artritidy, astmatu, ulcerózní kolitidy a dalších zánětlivých onemocnění. Pomáhá také zmírnit otoky mozku po radioterapii a podporuje hojení ran.
• Garcínie: plodina zvaná Garcinia cambogia obsahuje hydroxycitrónovou kyselinu (HCA), která může pomoci při hubnutí tím, že potlačuje chuť k jídlu a blokuje tvorbu tuků. Pozitivní vliv má však i na eliminaci stresu (zvyšuje hladinu serotoninu) a na regulaci hladiny cholesterolu i cukru v krvi.
• Spirulina: tato řasa je bohatá na bílkoviny, vitamíny (zejména B12), minerály a antioxidanty. Podporuje imunitu, snižuje záněty a může pomoci regulovat hladinu cholesterolu. Je také vhodná pro detoxikaci organismu.
• Kotvičník zemní (Tribulus terrestris): tato léčivá bylinka je známá tím, že podporuje hormonální rovnováhu, zlepšuje libido a také fyzickou výkonnost. Může také pomoci snížit krevní tlak a podpořit zdraví srdce.
• Ženšen: jde o rostlinu s adaptogenními účinky, tj. pomáhá tělu zvládat stres a podporuje energii. Rovněž zlepšuje kognitivní (poznávací) funkce, obranyschopnost organismu a může mít pozitivní vliv na regulaci hladiny cukru v krvi.
• Kurkuma: toto blahodárné koření oranžové barvy představuje silný antioxidant s protizánětlivými účinky. Pomáhá tedy zmírnit záněty spojené s artritidou, podporuje trávení a může snížit i riziko vzniku rakoviny.

Ať už dáte přednost pravidelné pohybové aktivitě, nutričně hodnotnému jídelníčku, každodenní meditaci nebo přírodním doplňkům, máte nakročeno k tomu, být zdravějším člověkem. Užijte si benefity moderní doby naplno, avšak nenechte si jimi převálcovat své zdraví – je to totiž zásadní atribut pro spokojený život.